Noční výstup na Sněžku

05.07.2018

Martin Pesler

Již 42. ročník pochodu Noční výstup na Sněžku za východem slunce se konal 29. června. Tento pochod nepořádá KČT, nýbrž Sokol Dolní Kalná, a má jen jednu trasu - a to rovnou 50 km.

A tak hned z práce jedu do Dolní Kalné, odstartuji a mířím mírně zvlněnou krajinou krkonošským podhůřím, která v kontrastu s vrcholky nejvyššího českého pohoří vypadají tak trochu jako trpaslíci. Kus vede i podél 8 km dlouhé nákladní lanovky dopravující vytěžený vápenec z lomu u Černého Dolu do vápenky v Kunčicích na zpracování. Po 19 km, které byly stále po vlastním značení, dojdu na první kontrolu v Černém Dole. Dám si vydatnou gulášovou polévku a chvíli posedím.

Pak modrá turistická značka a za tmy dlouhé a místy i strmé stoupání na Lučiny. Jdu mlčky a sám, občas někdo předejde mne, či já jeho, snažím se jít pomalu, nechci to přepálit. Nahoře na Lučinách se zastavím v Lesní chatě a trochu se přiobleču, začíná foukat a trochu se i ochladilo. Pak výš, jako červený maják svítí vysílač na Černé hoře. Na Liščí vcházíme do mraků a hlavou se honí myšlenky, aby se mraky protrhaly. Pak se ještě zastavím Na Rozcestí na posledním občerstvení a dám další vrstvu na sebe. Projdu kolem ztemnělé Výrovky a u památníku obětem hor si vezmu lehkou větrovku, tady fouká o poznání silněji. Kolem zavřené Luční boudy, ve které dříve bývala při tomto pochodu kontrola i občerstvení, a nahoru se chodilo hromadně. V husté mlze tedy dál.

Těsně před půl pátou jsem na Sněžce a člověk si živě představuje, jak z polských nížin zvolna vychází slunce. Bohužel pro hustou mlhu ho nelze vidět. Jsme v mracích, do kterých se halí krkonošské hřebeny. Počasí je "letní", 3,5 °C, vítr fouká kolem 50 km/h a hustá mlha. A tak není divu, že se nikdo nezdržuje, a jde po chvilce dolů. Dnes nám to slunce na Sněžce fakt nevyjde. Ale nevadí, třeba jindy.

Sejdeme opět k Luční a po modré dolů údolím Bílého Labe, kde jsou na začátku krásná suťová pole a balvany a níže peřeje i vodopády. Prostě paráda. V údolí U dívčích lávek je cíl a malé občerstvení. Hned prvním autobusem jedu do Dolní Kalné. V něm samozřejmě hned usnu a budím se až při výstupu. Doma si chvíli pospím a rychle zase do zaměstnání. V neděli brzy ráno mohu chvilku pozorovat pěkný východ slunce za Železnými horami, to je ale jiná kategorie východů.