Májovým Chebskem

14.05.2017

MARTIN PESLER

Čas od času člověk zavítá i do vzdálenějších pochodových destinací, aby viděl, jak to tam funguje, a viděl nové věci. A tak i my jsme takto zajeli na třídenní DP Májovým Chebskem.

V pátek proto vyrážíme velmi časně a z vlaku vystoupíme v Mariánských Lázních. Ve městě jsme již dříve byli, a tak míříme po zelené přesně na druhou stranu lesy. Za městem nás překvapí bývalé koupaliště Riviéra, které je zpustlé. Podle budov to muselo být dříve krásné místo. Dál lesy, které se rozestoupí pod vrcholem Dyleně (940 mnm.), a dají tak šanci poutníkovi nahlédnout do kraje. Bohužel se žene mlha, a tak vidíme jenom částečně. Po červené pak kousek dál, sešup z vrcholu je opravdu horská dráha dolů. Z Kyseleckého Hamru jdeme údolím Stebnického potoka, vede tu i naučná stezka a údolí má nádherná romantická místa, prostě radost pohledět. Cesta vyústí ve vsi Doubrava, kde jsou nádherné statky ve stylu chebské lidové architektury a kde je vesnická památková rezervace. Pak skoro poklusem do nedaleké Lipové na vlak. Ubytujeme se v tělocvičně a zaregistrujeme na pochod. Pak vyrazíme do malebného města, prohlédneme si náměstí i známý Špalíček. Je s podivem, že něco takového mohlo celá ta staletí na náměstí vydržet.

V sobotu nás čeká hlavní pochod, trasa 50 km. Jdeme ve třech - já, Vláďa a Ivoš. Trasa vede zprvu k přehradě Skalka a odtud pak stoupá na Zelenou horu, na které je kamenná Bismarckova rozhledna. Překvapivě je otevřená, a tak se pokocháme výhledy z věže. Sestoupíme do Hraničné a přes Pomezí jdeme na Klest. Pak obcházíme rybník Amerika, za nímž je kemp Jadran. Takže když na Jadran, tak do Františkových Lázní. Na kemp již navazují upravené lázeňské parky, prameny a promenády. Projdeme Františkovými Lázněmi a ochutnáme Františkův pramen. Pak přes Antonínovu Výšinu a Žirovice do Vonšova. Opět kolem pěkně upravených lidových staveb, dnes sloužících jako penziony či restaurace. Pak stále po červené kolem známé rezervace SOOS opět do Františkových Lázní. Pak nás ještě čeká Komorní Hůrka a sestup k přehradě Skalka. Za večerního osvětlení opět fotím chebský hrad a kostel svatého Mikuláše a Alžběty. Trasa je u konce a nezbývá si přiznat, že dala zabrat a trvala déle, než jsme původně počítali.