Kolem Doubravníku

18.06.2018

Martin Pesler

V sobotu 16. června míříme na pochod do Doubravníku. Městys ležící v hluboce zařízlém údolí Svratky a je obklopen strmými stráněmi Hornosvratecké hornatiny. Při příjezdu si nelze nevšimnout pozdně gotického kostela Povýšení sv. Kříže, který byl později barokně upraven. Uvnitř je jak hrobka pánů z Pernštejna, tak i pánů Mitrovských.

Po startu míříme hned na trasu a po zelené stoupáme na malebný vršek Pláňavy, s proužky starých zarostlých pastvin, políček a sadů. Na několika místech terasovitá políčka a cesty z vyskládaných kamenů. Klesneme do údolí Svratky a rychle míříme k Borači a dál k Předklášteří. Zajdeme se pokochat klášterem sester cisterciaček Porta coeli (Brána nebes) a míříme dál k Tišnovu.

Zde trasa pokračuje Cestou hrdelního práva, kde na pomyslné cestě na tišnovskou šibenici je znázorněno sedm hlavních hříchů i jejich protikladů, sedmi hlavních ctností. Postupně tak za sebou následuje pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, obžerství a lenost a v protipólu k nim pokora, štědrost, přejícnost, mírnost, cudnost, střídmost a píle. Za kolik z těchto hříchů bych byl ve středověku popraven, raději nedomýšlím. Cesta končí na místě bývalé šibenice, kde je kaple smíření a výhled do údolí.

Pokračuji na Klucaninu, kde je kontrola a rozhledna, a tak opět neodolám. Z rozhledny opět klesám, projdu okrajem Tišnova a po modré obejdu nádherný vrchol Květnici. Dříny v jejích stráních už dávno odkvetly. Okrajem Lomničky opět do údolí Svratky do Štěpánovic. Odtud po žluté vzhůru a místy dosti strmě, až vystoupám na lučnatý a výhledový Veselský Chlum. Údolí Svratky je odtud opravdu velmi hluboko. Lesem a mezi poli do vesničky Ochoz a opět do kopce do strání pod Sýkořem. Od skalisek pak sešup do Křeptova a opět vzhůru. Malebné vršky, lesy, pastviny. Následují Křížovice, ale ještě se nejde přímo dolů, ale zacházíme si po trase na okraj Černvíru. A odtud po červené už do cíle v Doubravníku.

Oficiální délka trasy byla 42 km, ale díky několika zacházkám jsem opět ušel o několika zacházkám něco více. Naměřil jsem díky několika zacházkám 44 km s převýšením 1.400 metrů. Časově to bylo prakticky shodné s padesátkou minulý víkend v Polabí, ale zase ta příroda a panoramata za to určitě stály. A ještě jedna drobnost z odboru KČT Doubravník - jejich čestným členem je malíř Stanislav Bělík, autor moc hezkého diplomu, kterému je letos krásných a nekulatých 99 roků. Takže jen hodně zdraví!